Práce pro bývalé horníky je málo

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 1. 2017 0:02

Co naplat, že nezaměstnanost v České republice klesá, když regiony s převahou těžby uhlí to nepociťují. Ubývající pracovní místa v těžebním sektoru stále chybí.

Povzbudivé komentáře doprovázející nižší a nižší celkovou nezaměstnanost jsou jistě namístě. Přehledy zveřejněné na počátku ledna ukázaly, že prosincová nezaměstnanost za celou Českou republiku byla 5,2% a to je více než procentní pokles proti lednu 2016. Tehdy podíl nezaměstnaných činil 6,4%.

Optimistický vývoj celkové nezaměstnanosti však není mnoho platný nejvíce zasaženým regionům, i když i tam za dvanáct měsíců nezaměstnanost o něco klesla. V kontrastu s nízkým celorepublikovým průměrem je zde ale nezaměstnanost téměř dvojnásobná. V okrese Most činil podíl nezaměstnaných 10,1 procenta a v okrese Karviná 10,3 procenta.

Není novinkou, že jde o regiony, kde byla a stále je velkou měrou zastoupena těžba uhlí. Její podíl na zaměstnanosti se však dlouhodobě snižuje, jak lze vyčíst z grafu níže.

Je evidentní, že pracovní místa, která byla svázána s těžbou, stále chybí a že se nedaří je zatím plně nahradit. To je argument pro to, aby stát těmto regionům věnoval nadále zvýšenou pozornost.

Foto: MPO, ČSÚ

Pozn. Data MPO (1990 až 2005) jsou vztažena jen k těžbě uhlí, zatímco časová řada zaměstnanosti od ČSÚ (1993 až 2015) je určitým odhadem. Nepřesnosti mohou v druhém případě vznikat dvojím způsobem:

1. z geografického hlediska, kdy přesná čísla vztahující se k těžbě hnědého uhlí jsou nahrazena daty ČSÚ ze sektoru těžby za Ústecký a Karlovarský kraji (dohoromady) a data k těžbě černého uhlí pak zaměstanaností v oblasti těžby v Moravskoslezském kraji,
2. z trochu jiného vymezení činnosti, kdy se data ČSÚ vztahují k veškeré činnosti v sektoru těžby a dobývání, a ne jen k samotné těžbě uhlí.

Souběh křivek v překrývajícím se období let 1993 až 2005 nicméně ukazuje, že posledně zmíněné nepřesnosti by neměly být výrazné.

Zdroj: iUHLI.cz