Video

REKLAMA

Partnerské weby

LOGO_vysocina_chutna

Nahrazování uhlí biomasou vede ke katastrofě

vlak plny drevenych pelet pro elektrarnu drax EGTV ikona DRAX IUHLI

Známý fyzik Vladimír Wagner varuje před důsledky nebezpečného trendu v evropské energetice, který způsobila snaha o urychlené snižování emisí CO2. Přinášíme vám jeho komentář uveřejněný na serveru Technet ve zkrácené podobě.

REKLAMA

Řada evropských států začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Nemají ale dostatek lesů, takže musejí potřebnou štěpku a pelety dovážet. Riziko, že tato strategie bude mít podobné ekologické dopady jako biopaliva z palmového oleje, je velké.

vlak plny drevenych pelet pro elektrarnu drax DRAX IUHLI

Foto: Drax

Současná zima nejen v Německu ukázala, že nebude možné pomocí větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit zdroje fosilní a jaderné. Přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a sníží emise oxidu uhličitého jen na polovinu. Zato spalování biomasy znamená (papírově) nulové emise CO2. Počítá se totiž s tím, že biomasa znovu naroste, a tím se vyprodukovaný objem skleníkových plynů pohltí. Problém je, že tento cyklus formálně bezemisního zdroje trvá desítky let.

Velká Británie si uzákonila velmi rychlé snížení emisí CO2, které nelze splnit bez úplného zastavení uhelných bloků. Londýn sice počítá s novými jadernými elektrárnami, ale jejich výstavba nabírá velké zpoždění. Proto se začaly přebudovávat uhelné zdroje na spalování biomasy, mezi jinými obří elektrárna Drax o výkonu 4 000 MW. Jen tato jedna elektrárna by měla každý rok spálit 7,5 milionu tun pelet neboli les o rozloze středních Čech včetně Prahy. Britové mají lesů málo, takže pelety dovážejí, odkud se dá, nejčastěji loděmi z Ameriky.

Stejným směrem se vydala i dánská firma Dong Energy. Od roku 2003 snížila spotřebu uhlí ve třech svých elektrárnách z 6,2 na 1,7 milionu tun ročně a do roku 2023 chce spalovat už jen biomasu. K tomu bude potřebovat více než 10 000 km2 lesa ročně. Dřevo zatím dováží hlavně z blízkých bývalých zemí SSSR. Domácí zemědělský odpad Dánové spotřebují zejména na vytápění.

Protože německá energetická politika neplní své cíle, Berlín zvažuje, jestli může touto cestou získat stabilní energetické zdroje a snížení emisí za přijatelnou cenu. Německé uhelné bloky však mají oproti dánským a britským mnohem větší instalovaný výkon: 50 GW. Pokud by začaly spalovat dřevo, znamenalo by to radikální zvýšení dovozu.

Také energetické koncepce české pobočky Greenpeace a Hnutí Duha počítají s velkým podílem biomasy. I přes formální snížení emisí by byly reálné ekologické dopady extrémně negativní. Celé to může skončit mnohem dramatičtější katastrofou, než jakou pozorujeme u dotovaných biopaliv a palmového oleje. Ničení lesů by v případě masivního nahrazení uhlí biomasou bylo nesrovnatelně větší a zasáhlo by prakticky celý svět. Jestli se tenhle scénář naplní, zelené organizace zase zapomenou, že na počátku byla jejich kampaň, a začnou proti dovozu dřeva protestovat.

Zdroj: iUHLI.cz

REKLAMA